Bod 0002 - nad tatrou sa blýská!

19. července 2011 v 17:48 | Wanderer |  Svět tam venku
(Psáno dne 15.7. v 18:00) Jak jsem již zmínil několikrát v předešlých článcích, jsou prázdniny, čas volna a užívání a tak jistě pochopíte, když neobětuji zbytky svého již tak skromného zdravého rozumu k hlubokému filozofování a raději vám ve stručnosti popíšu, co se momentálně odehrává na mé "cestě za dobrodružstvím".


Od chvíle kdy jsem se vymanil z okovů práce, uplynulo celých dvaačtyřicet hodin a myslím, že nastal ideální moment pro menší rekapitulaci. Sled událostí v časové ose:

18:00 - Vyrážím z práce. Domů se dostanu přibližně za 10 minut. Byť je to cesta přes půl Liberce ke svému překvapení jsem za celou cestu nezaznamenal překročení povolené rychlosti o více než deset KMH. Skoro bych se za to pochválil :-)

18:30 - Balení všeho co se nestihlo nebo zapomnělo (ono samo) zabalit včera. Na poslední chvíli letí do tašky kartáček, šampón a ( panebože jak jsem mohl zapomenout: ) hřeben!

18:35 - Vyrážíme vstříc Turnovu, kde nabereme poslední účastníky této podivuhodné výpravy.

19:00 - Své brány nám otevírá město Turnov a mě s úsměvem vítá dvojice mladších bratrů, což k jejich smůle není vzájemné. Při nadcházející cestě zjišťuji, že můj výhružný pohled na uvítanou nestačil k tomu, abych měl i přes stísněný prostor v autě trochu klidu… oba hrají vytrvale žolíky, přičemž bez ohledu na ostatní hulákají jako na nějaké baby-party a k tomu si minimálně jeden z nich zapomněl vyčistit zuby…

21:00 - Katastrofický zlom ve scénáři. Moje sluchátka, moje spása před každodenní nesnesitelnou realitou, můj únik do vlastního světa a hlavně - můj prostředek jak eliminovat intelektuální konverzace o tom čí autíčko na ovládání je rychlejší, moje sluchátka - jsou v tahu! Tedy ne doslovně. Jsou v mé ruce, která je svírá v šílené křeči jenž je způsobena jejich nefunkčností! Teď už mě nic nespasí, můj život ztrácí smysl na následující dvě dlouhé hodiny…

23:00 - Nalézám útěchu v knize, přičemž za následující přibližně 45 minut pokročím asi o dvacet stránek. A to mě povinná četba teprve čeká (až překousnu tu slátaninu, co momentálně čtu)! Následně střídavě usínám a budím se díky bouři, která nás doprovází kraje Moravy až po hranice a chvílemi i za ně.

00:00 - Česko-slovenská hranice otvírá své brány. Jéééé, Slovensko! Moment, hm, aha, Slovensko, fakt změna…

03:00 - Velitel výpravy oznámil konec, nacházíme se v první cílové stanici, ve které strávíme následující tři dny. Jsme přibližně deset kilometrů od Zvolena, pod vesnicí Ostrá Luka. Zatímco mojí drazí sourozenci spinkají jako roztomilá koťátka v autě, já si za pekla, které panuje venku, rozbaluji stan (během toho do něj nateče cca 10 litrů dešťové vody) následně do něj ulehám a odevzdaně se poroučím ke spánku…

Doupě hobitovo - mé obydlí:

Obávám se, že tento příběh a ty které mě ještě čekají, nebudu stíhat smolit a vydávat v dostatečně aktuálním čase, omluvte mne tedy prosím, pokud je září a vy čtete, jak si užívám své prázdninové nic nedělání … pokračování příště ;-)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 naty naty | 19. července 2011 v 19:57 | Reagovat

Kubiku já se tu lámu smíchy ,umím si představit tvojí situaci a tvé sourozence :-D

2 wandererinthedesert wandererinthedesert | Web | 20. července 2011 v 15:28 | Reagovat

Jsem rád že se dobře bavíš Naty :-) kdo jiný než ty by měl moji situaci chápat (obzvlášť s těmi sluchátky - a zkus hledat v těch zapadákovech elektro!) :-D

3 Infinity Infinity | Web | 22. července 2011 v 0:08 | Reagovat

Ty sluchátka byly asi nejvtipnější. :D
Povedený článek. ;)

4 wandererinthedesert wandererinthedesert | Web | 22. července 2011 v 12:13 | Reagovat

Moc děkuji :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
.