Hendrix, The Who... a Beatles?

14. srpna 2011 v 17:37 | Kuba |  Music non plus ultra
Od operace ramene neuběhl ani týden a oproti původním prognózám jsem již schopen dosáhnout na klávesnici obouruč což znamená jediné: jde se psát. Dlouho jsem přemýšlel na co bych měl zaměřit další článek. Přeci jen, je to už pár dní co jsem sesmolil něco obsáhlejšího a člověk vypadne z formy ani neví jak... Nicméně, nakonec mě napadlo že mám ještě pořád dostatek nápadů v záloze a ten který jsem se rozhodl použít není nijak náročný a přece stále aktuální. Je to svět hudby!



Jak jsem již napsal v úvodu. Hudební téma je neutuchající fenomén, neboť stále vznikají nová alba, na scénu prorážejí noví umělci (i když, spíš by se mělo říkat hvězdy, né každý hudební výtvor lze označit za umění, obzvláš v současnoti) a stále se objevují nové žánry. Kulturně zaměřené servery či tiskoviny tak mají stále terč pro svou kritiku a posluchači jsou zavaleni čím dál tím více gigabajty nové muziky. Současně s tím také bohužel dochází k zapomínání těch, kteří současné ať už populární nebo jakékoliv jiné muzice vtiskli její podobu nebo ovlivnili její vývoj.

Když vezmeme v potaz, že hudba, svými texty nebo životním stylem se kterým je spjata, ovlivňuje celé generace myslím že by se nemělo zapomínat na muziku která vládla světu ještě než jsme se na něm ocitli. Tyto pohledy do minulosti jsou přínosné už jenom z toho důvod, že lze díky nim posoudit nakolik se posouváme směrem kupředu, kulturně či společensky.

Na jeden takový, návrat do minulosti vás dnes zvu (a přece nezůstaneme tak docela mimo realitu současna). Vrátíme se spolu do doby, kdy svět oblétal původně protijaderný znak - později nezaměnitelný symbol
Hippies. Zlatá šedesáta - snad jen přislušníkům nejmladších generací nic neříká exploze boje proti válce (nejen té ve Vietnamu), LSD a volné lásky.

Možná to bude zní překvapivě, ale celou tuhle maškarádu plnou barevných halucinací započala (jistě že né sama) kapela plná uhlazených mániček. The Beatles, skupina, díky níž je Liverpool Liverpoolem... postupně vyšlo najevo, že usměvavé tváře, které prozpěvují texty plné lásky a dokáží srazit Ameriku do kolen, jasně promluví do nejzajímavější dekády v dějinách rockové muziky. I přes svůj uhlazený vzhled, Beatles nebyli vždy tak umírnění co se týká tempa jejich skladeb a někdy ani textů. Revolution, Revolution, i taková slova bylo slyšet po celém světe z jejich úst...


Jako protipól The Beatles vlétli na scénu s malým spožděním Rolling Stones. Drsnější vzhled, vystupování a obecně větší rebelantsví zajistilo kapele své příznivce do dnešních dnů a i když si, alespoň dle mého názoru, Stouni prošli hudebním vývojem od let sedmdesátých spíše dolu, jejich kousky z první poloviny šedesátek nezůstanou zapomenuty. Route 66, aneb to první co měli možnost majitelé prvního alba poslechnout:


Obě tyto kapely svůj boj o publikum ukončili v roce 1970. Beatles (kteří měli jasně navrch) řekli definitivní sbohem, každý šel tak nějak vlastní cestou. Stouni se propařili do dnešních dnů, ale nemohu se zbavit dojmu že už jde spíš jen tak trochu o falešnou nostalgii. Minimálně teď, v 21. století...

Abychom se vrátili k onomu symbolu let šedesátých. Kruh v němž se setkají tři čáry, jakoby spolu ruku v ruce namalovali a také nechali zapomenout The Who a Jimi Hendrix. Člen Klubu 27 a podle mnohých ten nejlepší kdo kdy hrál na elektronickou kytaru, legendární Hendrix, dal rozměr žánru psychedelický rock. Z efektů, které byli před jeho časy považovány za nežádoucí dokázal vykouzlit melodie, při nichž jste (za asistence LSD) viděli všechny svaté a nejen ty. Člověk, který nevěděl co jsou to noty, hrál jednoduše podle barev. Možná právě díky tomu dokázal světu představit takový energický nářez jako je například Voodoo child, nebo ostatně cokoliv jiného z jeho tvorby, včetně jeho vlastního pojetí hymny USA, kterou zahrál na legendárním Woodstocku 69´.


Hudební festival Woodstock, byl skutečným vrcholem éry Hippies. Právě zde se na jeviště, krom zmíněného Hendrixe, dostali také The Who, další uskupení, které určitě stojí za zmínku. The Who byli mimochodem také považování za největšího konkurenta Beatles, v historickém kontextu je to ale často opomíjeno díky výše zmíněné nekonečné jízdě Rolling Stones. The Who se proslavili příznačně skladbou My Generation, která se z dnešního pohledu může jevit jako taková prezentace rebelů z šedesátek. Kapela ovšem, stejně jako mnoho dalších, nadokázala navázat na své počáteční úspěchy dostatečně výrazným způsobem a po vrcholném vystoupení na festivalu míru a lásky, se stala slabým odvareme sebe sama...


S malou ochutnávkou od údajně nejhlasitěší kapely světa bych rád uzavřel tento článek a na závěr přidal malé prohlášení: Kapely a umělci v tomto článku byli vybráni na základě toho co u mě doma hraje 24 hodin v kuse od chvíle co hlava rodiny odjela na dovolenou, a vše co k nim bylo řečeno je jen a jen názor jednoho člověka. Skupin či jednotlivců, kteří ovlivnili hudební a kulturní vývoj v letech 1960 - 1970 a dále bylo zajisté mnohem více co do počtu a možná i věhlasu. Pevně doufám že vás článek a také ukázky zaujaly, nechci nikoho obracet na zapomenutou víru, jen si myslím že by se nemělo zapomínat na takové klenoty a hlavu si zamořovat jen tím co hrají dokolečka na Evropě 2...

PS: Předem se omlouvám za možnou chybu ve výkladu některých faktů. Nejsem hudební historik, jen jsem chtěl dát světu vědět o něčem co i po tolika letech stojí za pozornost a hlavně za poslech. :-)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Illian Illian | Web | 14. srpna 2011 v 18:10 | Reagovat

Wow, dočetla jsem to tak rychle, že mi to přišlo až moc krátké...budu to muset přečíst ještě jednou. Mám zvláštní pocit, že máš dar vyprávět - lze-li to tak říct :) Co se tématu týče, nejsem v něm moc zběhlá a sama dávám momentálně přednost Avantasii, ale na Beatles si každý rád někdy vzpomene, no ne? Vlastně jsem se na nich učila anglicky, když o tom tak přemýšlím XD

2 Infinity Infinity | Web | 14. srpna 2011 v 19:23 | Reagovat

Opět se ti povedlo vytvořit úžasný článek. :-)
Moc dobře se to čte a dokážeš svými slovy zaujmout. Beatles poslouchám dodnes a jsou pro mě vzorem pro tu nejlepší hudbu.

3 wandererinthedesert wandererinthedesert | Web | 14. srpna 2011 v 19:26 | Reagovat

[1]: Díky za komentář :-) ...pokud se dobře učíš anglicky při muzice, obzvlášť tohoto druhu, doporučuji tříhodinový dokument Woodstock, u dialogů jsou samozřejmě české titulky ale ke všem písničkám tam jsou anglické. S takovym Hendrixem by člověk anglickou filologii asi neudělal ale za pokus to stojí :-D

4 wandererinthedesert wandererinthedesert | Web | 14. srpna 2011 v 19:50 | Reagovat

[2]: Opět moc velké díky. Pochvala od Tebe vždy potěší :-) A díky i za komentář, Beatles jsou opravdu legendy, jejich texty to je modré z nebe, jen kdyby byli trochu energičtější... :-) takhle je mám "až" na třetím místě :-D

5 zhulena-spermie zhulena-spermie | Web | 14. srpna 2011 v 21:37 | Reagovat

No... ani ne. :)

6 Infinity Infinity | Web | 14. srpna 2011 v 21:51 | Reagovat

Nemáš zač. :-*
A jakou kapelu/hudebníka máš na prvním místě? :-)

7 vencisak vencisak | Web | 14. srpna 2011 v 21:54 | Reagovat

pěkný základ,
(až na ty Beatles)
proti gustu žádnej dišputát,
kdo by neměl The Who rád!

8 wandererinthedesert wandererinthedesert | Web | 14. srpna 2011 v 22:32 | Reagovat

[5]: To je reakce na co? Pokud na můj komentář na Tvém blogu, proč jej píšeš sem? :-) neboj, vždycky sleduju blog kde zanechám komentář a aspoň den počkám na odezvu :-)
[6]: Hodně to střídám. Vzhledem ke článku si jistě domyslíš co mě v poslední době ovlivňuje nejvíc. Aktuálně je na prvním místě již mnohokrát zmíněný Jimi Hendrix. :-)
[7]: Díky, s komentářem k The Who, nemohu nesouhlasit ;-)

9 Libor Libor | Web | 15. srpna 2011 v 8:09 | Reagovat

Ještě bych doplnil The Doors (které jsem loni ke svému neskonalému štěstí konečně viděl naživo), Janis Joplin (také "27") a především Jefferson Airplane, jejichž White Rabbit prostě v psychedelickém rocku šedesátek snad nemá konkurenci.
Za zmínku stojí samozřejmě i Pink Floyd, kteří se rovněž tak nějak propařili do dalších dekád, ale kvalita desek podle mě moc dolů nešla.
A nesmím zapomenout na The Animals, znáš od nich Sky Pilot? Úžasná věc..

10 wandererinthedesert wandererinthedesert | Web | 15. srpna 2011 v 10:42 | Reagovat

White Rabbit jsem slyšel poprvé před dvěma dny a od té doby z úzkou skupinou přátel plánujeme marihuanový dýchanek za doprovodu této skladby :-D
Moje znalosti o The Animals jsou omezené, snad jen House of the Rising Sun se mi tak nějak vštípila do paměti :-)

11 Illian Illian | Web | 15. srpna 2011 v 16:14 | Reagovat

[3]: Možná dám na tvou radu, ještě uvidím... každopádně to zní velice zajímavě :) A zase bych měla s angličtinou trochu pohnout, budu muset udělat zápočet,...že bych ji tedy oprášila? :)

12 wandererinthedesert wandererinthedesert | Web | 15. srpna 2011 v 17:00 | Reagovat

[11]: Aha, no tak pokud děláš zápočet, nevím jestli je moje rada oprávněná, pokud bereme v potaz že mám ještě několik měsíců do maturity :-) Ale zkusit to můžeš, k tomu Ti dopomáhej Jimi :-D

13 Illian Illian | Web | 16. srpna 2011 v 9:50 | Reagovat

Budu dělat, ale neboj, teprve sem prvačka...což je pořád divný, protože já na vysoké, to není dobrý nápad :-) Každopádně držím palce s maturitou :)

14 wandererinthedesert wandererinthedesert | Web | 18. srpna 2011 v 9:44 | Reagovat

[13]: Díky a taky Ti přeji úspěšné studium :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
.